Druhý den začal příjemně — pokojská nám donesla snídani téměř až do postele, a tak jsme po krátkém lenošení vyrazili znovu objevovat památky Říma.
Naším prvním cílem bylo Koloseum. Zjišťovali jsme, jak se dostat dovnitř, ale na místě jsme se dozvěděli, že vstup je možný jen v určitých hodinách a na omezený čas. Tentokrát nám ale štěstí přálo — na sobotu 18. dubna bylo volné večerní místo. Koupili jsme si lístky a plán byl jasný: pátek Vatikán, sobota Forum Romanum a Koloseum zevnitř.
Z Kolosea jsme zamířili do metra. Přestupovali jsme na Termini a pokračovali linkou A na stanici Ottaviano. Římské metro je čisté, ale chodby jsou úzké jako v Londýně — rozhodně ne to, na co jsme zvyklí z Prahy.
Po vystoupení jsme ani nepotřebovali mapu. Stačilo se přidat k nekonečnému proudu turistů, kteří mířili stejným směrem: na Svatopetrské náměstí. Tam se před námi objevily dlouhé, hadovitě se kroutící fronty. Nejprve jsme si mysleli, že se dovnitř vůbec nedostaneme a budeme se na náměstí dívat jen zpoza kolonády. Po chvíli jsme ale zjistili, že vstup na náměstí je volný — fronty byly na vstup do Svatopetrské baziliky.
Náměstí působí mnohem větší než v televizi. V jednom rohu stojí moderní skleněná stavba, která se tam na první pohled nehodí — až zblízka jsme zjistili, že je to Vatikánská pošta.
Odtud jsme se vydali po Via della Conciliazione směrem k Castel Sant’Angelo. Chtěli jsme si na chvíli odpočinout, a tak jsme využili volné místo ve stínu jedné kavárny. Po krátké pauze jsme pokračovali k Andělskému hradu, který jsme si tentokrát prohlédli i zevnitř.
Po obědě v místní ristorante jsme se stejnou cestou vydali zpět na hotel, abychom si odpočinuli po dalším dlouhém dni v ulicích Říma.
